Povídka

12. listopadu 2016 v 22:27 | Vendy
Utekl nějaký čas a na blogu už se dlouho nic neobjevilo. ak jsem si řekla, že to změním. :)
Dnes jsem tady výhradně kvůli zítřejšímu Hobitovi v televizi, jelikož mne po delší době opět navnadil k nějakému tomu popsaníčku. ;)

Výsledek obrázku pro hobit gandalf bilbo




V Kraji panoval vlahý jarní den. Bylo teprve brzičko ráno, slunko se ještě líně pohupovalo nad obzorem, dneska se mu nějak nechtělo nahoru.
Pipin se líně převalil v posteli. Sáhl si na hlavu a lehce zamlaskal. Jakmile zjistil, že má vlasy totálně mokré, ještě mu z nich kapalo, vyskočil nohama na podlahu a poděšeně se rozhlížel kolem. Do místnosti začalo okénkem pomalu pronikat sluneční světlo. Slunko se konečně rozhodlo trošičku vystoupat nahoru a za svítit na Kraj.
Ale nikde nikdo. Později zjistil, že za celý tento ranní incident může peřina... Smíšek mu do ní v noci napustil dva litry vody.
,,Tak proto byla večer tak nafouklá." došlo Pipinovi a vydal se svého nejlepšího kamaráda najít a taky ho řádně zlít.

Jenže to nebylo tak snadné. Smíšek s tím očividně počítal, jelikož nebyl doma. Nýbrž u potoka, seděl v lodičce uprostřed proudu a lovil ryby.
,,Smíšku!" vykřikl na svého bratrance Pipin z břehu.
Smíšek se otočil. ,,Jé, ahoj! Jaká byla sprcha?" Zasmál se a už se zase věnoval svým rybičkám, v lodi jich měl naložených už minimálně dvacet.
,,Mokrá, co bys čekal... Pojď na břeh, chci tě taky vykoupat! Za trest!" Pipin se hlasitě rozesmál, až jedna maličká zelená žabka na kluzkém kameni vedle vyděšeně kvákla a skočila do vody. Smůla pro Pipa, žáby se lekl, stoupl na kámen a sjel po hlavě do řeky.
Smíšek se hlasitě rozesmál, ale smích ho přešel, když se Pipinova hlava vynořila vedle loďky a jeho pravá ruka už se po bratranci natahovala.
Smíšek zadržel dech a v tu ránu už byl také pod hladinou!
Toto bratrancovské laškování trvalo až do chvíle, kdy se ze břehu ozval výhružný hlas čaroděje Gandalfa Bílého.

"Co tady vyvádíte, hobiti?"
Svůj výrok musel ovšem zopakovat, jelikož ani jeden z hobitů zaneprázdněni vodními hrátkami přes všechnu tu vodu kolem sebe ani Gandalfa neslyšeli. Když ale čaroděj nasadil svůj burácivý tón (který mimochodem způsobil prudký otřes v celé Středozemi a ještě dál), bratranci rázem stáli na suchu navzájem si ždímajíc vlasy, oděvy a chlupy na nohou.
"Gandalfe! Co vy tak po ránu v Hobitíně?" ptal se hned rozjařeně Pipin.
"Přijel jsem navštívit staré známé." zněla čarodějova odpověď.
Oba hobiti nadšeně zavýskli. Věděli samozřejmě, že Gandalf s sebou přivezl svůj slavný ohňostroj a že ho opět ukáže před celou vesnicí.
Tuto radostnou novinu se oba ihned vydali povědět všem, koho potkali.

A opravdu.
Ve večerních hodinách, kdy malá hobiťata už měla dávno být v posteli, ale tentokrát jim bylo prominuto, se uskutečnil velkolepý barevný ohňostroj. majestátní jako vždy, však co by se dalo jiného očekávat od čaroděje Gandalfa Bílého, že?
Starý strýček Bilbo i s Frodem seděli vedle natěšených bratranců a společně si vyprávěli o dobrodružstvích, jež spolu zažili v minulosti.
A potom to vypuklo. Jedna petarda za druhou rozrpskávající se na obloze jako balonky. Barevná nádhera pohltila celý Kraj a dokonce i okolní lesy. Někdo prý zahlédl i elfy v lese přihlížejíc této podívané. Kdo by odolal, že?

Pozdě v noci, hobiťata i většina jejich rodičů už byla dávno na kutích, seděl ještě Gandalf s hobitem Bilbem na lavici před jeho norou. Jako za starých časů, kouřili dýmku, úhledná kolečka samozřejmě, a rozprávali. O možném, i nemožném.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama